Je to přesně rok ode dne, kdy usedlost Cibulka změnila majitele, veřejně jsme to oznámili o dva dny později. Možná si vzpomínáte na reportáž pořadu 168 hodin České televize, která se tématu věnovala jako první. Od té doby z Cibulky zmizely desítky kontejnerů suti a harampádí. Nově tam naopak přibyla spousta dřeva, které bytelně podpírá vnitřek a krovy hlavní budovy. Ta má také provizorní střechu, aby zchátralou stavbu chránila před povětrnostními vlivy. Máme i partnera pro budoucí finální střechu na celou usedlost, tu se nám rozhodla věnovat společnost Wienerberger. Hotový už je také návrh domku zahradníka, který za pár měsíců začneme rekonstruovat. A v architektonickém workshopu jsme vybrali novou podobu celé usedlosti, kterou uskutečníme pod taktovkou vítězného studia Petr Hájek Architekti.
Kromě toho jsme začali pečovat o zahrady, nechali dřeviny pečlivě zmapovat zkušeným arboristou, který následně několik nerizikovějších stromů pokácel. Také jsme se na Cibulce několikrát potkali se skvělými lidmi, ať už v rámci Dne otevřené brány, hudebního festivalu Cibulka Open (druhý roční bude už 14. 5.), dobrovolnických brigád nebo veřejných prohlídek usedlosti. Nedávno jsme tam pozvali i sousedy, s nimiž jsme sdíleli další plány. Popisujeme je v následujícím textu. Zároveň přidáváme pár fotek. Úvodní je právě ze setkání se sousedy, kde jsme budoucí plány probírali. Další obrázky zachycují střípky z mnoha zážitků na Cibulce v uplynulých dvanácti měsících. Děkujeme zároveň oběma skvělým fotografům, Jakubovi Horákovi a Martinovi Salajkovi za průběžnou dokumentaci.
První etapa – připojení na sítě a start obnovy domku zahradníka
První zrekonstruovaná budova v areálu usedlosti bude domek zahradníka. Jeho otevření plánujeme na rok 2023. Kromě samotného domku otevřeme i větší část západní zahrady. Tu se chystáme celou přímo bezbariérově propojit s veřejným parkem.
Důležitou součástí první etapy bude také vybudování přípojek na inženýrské sítě. V tuhle chvíli je Cibulka připojená jen na elektřinu. Počítáme s přípojkami vody, kanalizace, plynu a komunikační sítě. Současně s tím plánujeme rozšíření sjezdu k horní bráně usedlosti, směrem od Trojdílné ulice, je totiž příliš úzký. V budoucnu by tato brána měla sloužit jako hlavní příjezd do areálu a měl by to být současně i přístup pro pěší. Rozšíření předpokládáme na vrub našeho pozemku, z jehož části se stane cesta. Tak se o tom bavíme i s památkáři.
Letos se také chystáme zbourat přístavek konírny a zabezpečit krov novější části jihozápadní stodoly, který je značně poškozen dlouhodobým zatékáním.
Stavební ruch během dalších dvou etap
Příští rok budeme finišovat s domem zahradníka a zároveň bychom rádi zahájili sanační práce ve zbytku usedlosti. Mimo technických a stavebně-historických průzkumů to znamená dělat opatření, která připraví celé místo na to, aby se v roce 2024 mohla rozběhnout hlavní stavební etapa. V letech 2024 až 2026 tedy plánujme hlavní práce na rekonstrukci a zároveň v posledním zhruba roce a půl tohoto období chceme zahájit stavbu nového lůžkového křídla umístěného ve východní zahradě. Tu můžeme zahájit až v návaznosti na úspěšnou změnu územního plánu, jejíž proces probíhá. Předpokládáme tedy, že největší stavební ruch bude v areálu a nejbližším okolí probíhat zejména od roku 2024 do roku 2026.
Zásobování a celkovou zátěž okolí vlivem stavby se budeme snažit minimalizovat. Dopravu budeme směřovat k příjezdové cestě z východu, a pokud to bude možné, budeme materiál překládat z větších nákladních aut na menší, aby se do usedlosti vjíždělo snáze a šetrněji. Cesta vedoucí parkem bude během stavby využívána jen výjimečně, hlavně pro potřebu údržby usedlosti a během stavby, když kvůli délce nákladu nebude možný příjezd z horní cesty. Směrem z parku je navíc limitem pro velikost vozů i relativně úzká a nízká historická brána, kterou samozřejmě zachováme.
I od roku 2026 bude příjezd z parku, provoz očekáváme malý
Provoz na usedlosti od jejího otevření na konci roku 2026 by měl být velmi řídký. Plánovaná kapacita hospice je 10 až 12 pokojů pacientů s tím, že spolu s nemocným dítětem může být v péči na Cibulce celá rodina. Takže tu může být 10 až 12 rodin. Nepředpokládáme ale, že tato kapacita bude plně vytížená, protože část pacientů tu může být bez rodiny. Rodiče sem budou moci svěřit dítě do péče a po mnoha letech každodenního starání se o něj mohou odjet třeba se zdravým sourozencem k moři nebo na lyže. Budou mít jistotu, že o jejich nemocné dítě bude skvěle postaráno.
Většina pobytů bude předem plánovaná. Většinou sem pacienti dojedou z domova běžným osobním autem, pokud to dovolí jejich diagnóza. Ti, kteří budou muset ležet a být napojeni na přístroje, přijedou sanitkami. Délka ozdravného pobytu bude týden nebo dva. Nečekáme proto zvýšenou dopravní zátěž.
Vzhledem ke kapacitě areálu nepředpokládáme ani intenzivní zásobování. Vztaženo k celkové ploše usedlosti bude její zatížení relativně mírné a takovou předpokládáme i dopravu. Vnímáme to tak, že park je hezký konec, který má zůstat dopravou nerušený.
Parkování a prostor pro veřejné návrhy na vylepšení okolí
Aktuálně máme v rámci areálu usedlosti naplánováno 15 parkovacích stání a budeme se snažit o jejich další navýšení. Zvažovali jsme i možnost podzemních garážových stání. Zatím jsme se pro ně ale nerozhodli především proto, že s tím souvisí obrovský objem zemních prací a další zatížení stávající dopravy odvozem zeminy. Obecně bychom rádi, aby byla stavba šetrná a zatížení celého území bylo co nejmenší. Plánujeme, že i budoucí zaměstnanci budou v usedlosti parkovat jen v malé míře a půjde zejména o ty, kteří auto využívají během pracovní doby, například k cestám za pacienty.
Vše je nicméně zatím otevřené a stále možné měnit. V rámci projektu vnímáme hodně prostoru pro komunitní spolupráci. Rádi bychom v místech, kde končí usedlost a začíná veřejná část, hledali společná vylepšení a vytvářeli městotvorné prostory. Neradi bychom kolem usedlosti viděli dva metry vysokou zeď v místech, kde není nezbytně nutná například kvůli místnímu terénu. Jedním z našich cílů, kromě pomoci rodinám ve velmi složité životní situaci, je přiblížit ostatním téma vážně nemocných dětí, vytvořit možnost je přirozeně propojit s lidmi, kteří do parku nebo usedlosti půjdou na procházku. Chtěli bychom proto, aby okolí navazující na usedlost bylo co nejpříjemnější.
Jedno z témat, kterému se chceme věnovat, je napojení usedlosti z východu. Týká se to pěší cesty v této části, která může být mnohem hezčí než současná. Celý jih a západ usedlosti vnímáme jako místo, které by mohlo být velmi příjemné. Když by člověk neměl chuť jít napříč usedlostí, což během dne také půjde, tak by měly být jak jižní, tak severní cesta příjemnou alternativou. Stejně tak vidíme potenciál veřejného prostoru před východní zahradou, kde se můžeme zapojit do prospěšného projektu s místní komunitou a Prahou 5.
Autor: Mirek Čepický