Čas, než bude vybudované Středisko dětské paliativní péče a lůžkový hospic na Cibulce, využíváme ke shromažďování informací a příkladů dobré praxe z podobných zařízení v zahraničí. Ty nám poslouží jako inspirace pro vytvoření co nejlepšího zázemí pro nemocné děti a jejich rodiny u nás. V květnu jsme proto navštívili dětské hospice v německém Hamburku Sternenbrücke, nás prováděl Předseda představenstva Nadace dětského hospice Sternenbrücke pan Peer Gent, a Syke blízko Brém Löwenherz, kde se nám věnovala ředitelka dětského hospice Löwenherz paní Gaby Letzing. Na další návštěvu jsme se vypravili do britského zařízení Demelza Hospic Care for Children.
Architektonické plány Střediska dětské paliativní péče s lůžkovým hospicem, ve který se v příštích letech promění usedlost Cibulka, máme už několik měsíců hotové. V soutěžním architektonickém workshopu jsme novou podobu usedlosti navrženou studiem Petr Hájek Architekti vybrali v březnu. Před vlastní stavbou nás čeká nejprve období spojené s vyřizováním patřičných úředních dokumentů a povolení, poté přijde na řadu pár let, ve kterých budou probíhat stavební práce. Ty hlavní jsou naplánované na období mezi roky 2024 a 2026.
Nebudujeme ale „pouze“ špičkové zdravotnické a respitní zařízení, které splňuje nároky péče o vážně nemocné děti v 21. století. Naším velkým přáním, pro které uděláme maximum, je, aby se tu děti a jejich rodiny cítily skvěle, aby si pobyt užily, přinesl jim radost, odpočinek a hezké vzpomínky, ze kterých budou moci čerpat energii i po návratu domů.
Čas, který máme, než bude stavba dokončena, chceme využít k načerpání zkušeností a nalézání příkladů dobré praxe, ze kterých se můžeme inspirovat a na základě kterých můžeme vybudovat na Cibulce co nejlepší a nejfunkčnější zázemí, které naplní potřeby nemocných dětí a jejich rodin. Naši kolegové z toho důvodu v minulých dnech uskutečnili první z řady plánovaných návštěv dětských hospiců v zahraničí, konkrétně zavítali do dvou hospiců zaměřených na dětské pacienty v sousedním Německu, Sternenbrücke a Löwenherz. Z návštěv vyplynula celá řada poznatků a podnětných myšlenek, spojených s vybavením pokojů, společných prostor i zázemí zařízení a v neposlední řadě s přístupem k pacientům. „Součástí zařízení v Sternenbrücke je například terapeutická místnost pro sourozence nemocných dětí a také herna a elektronická herna, kde je možné hrát videohry, sledovat filmy, vše funguje na dálkové ovládání z iPadu. Venku je hřiště, které je vhodné i pro děti na kolečkovém křesle. V hospici mají i pokoj s krbem, kde se pořádají narozeninové oslavy nebo se slaví Vánoce,“ vypráví své postřehy z návštěvy vedoucí kanceláře Nadace, Jana Krákorová.
Své dojmy popisuje i Išek Brychta, který jako vedoucí projektu Cibulka od začátku zastřešuje všechny stavební a architektonické práce na usedlosti: „Velký důraz je už v architektonickém výrazu kladen na domáckou atmosféru a prostředí, všude panuje laskavá „nebílá“ barevnost, stmívací nepřímé osvětlení v různých režimech mění atmosféru v pokojích. Důležité jsou i drobnosti jako snížená úroveň klik a zařizovacích předmětů, oddálené ovládání dveří.“
Veškeré informace, které naši kolegové od pracovníků německých hospiců o fungování jejich zařízení a třeba i o tom, kde cítí slabá místa a co by udělali v budoucnu lépe, nasbírali, pečlivě zaznamenáváme, stejně tak jako jejich vlastní postřehy a dojmy. Díky nim bude moci na Cibulce vzniknout skvělé zařízení, které bude dětem zajišťovat tu nejlepší odbornou lékařskou péči a zároveň jim přinese radost a krásné zážitky.
Autor: Míša Šimková