Péči o pozůstalé po ztrátě vážně nemocného dítěte vnímáme jako nedílnou součást péče o rodiny, které se ocitají v takto těžké životní situaci. Dobrá odborná péče v období truchlení má zásadní vliv na vnímání ztráty a kvalitu následného života rodičů, sourozenců a dalších příbuzných po úmrtí dítěte. Proto jsme finančně podpořili pilotní projekt, který se zaměřuje na systematické ukotvení pozůstalostní péče v České republice a který realizoval Institut Pallium. Projekt zkoumal nejen objem a intenzitu poskytované specializované péče o pozůstalé, ale i strukturu poskytovaných služeb. Přináší první ucelená data, která ukazují, že reálný dopad na život truchlících má péče o pozůstalé jak v nemocnicích, tak ve specializovaných poradnách. Zásadní je, aby byla péče dostupná ve správný čas a reagovala na konkrétní stav a potřeby pozůstalého.
Do pilotního projektu se zapojily tři fakultní nemocnice a čtyři poradenské organizace z různých částí České republiky – Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice Olomouc, Fakultní Thomayerova nemocnice, Dlouhá cesta, Klára Pomáhá, Poradna VIGVAM, Mobilní hospic Strom Života a Fakultní nemocnice v Motole, která byla odborným strategickým partnerem projektu.
Původní záměr projektu byl soustředit se především na rodiny po ztrátě dítěte. V průběhu jeho přípravy se však potvrdilo, že základní principy kvalitní péče o pozůstalé jsou stejné bez ohledu na věk zemřelého. Sběr dat se proto zaměřil na širší skupinu pozůstalých po ztrátách blízkých v různém věku a za různých okolností, včetně náhlých úmrtí po nehodách a sebevraždách. Projekt má za cíl ukázat potřebnost pozůstalostní péče a vytvořit podklady pro funkční systém péče napříč všemi věkovými kategoriemi. V průběhu roku 2025 bylo v péči zapojených organizací 813 pozůstalých, kterým se odborníci věnovali v souhrnu více než 3 200 hodin.
Data jasně ukazují, že nemocnice a specializované poradny hrají rozdílné, ale vzájemně se doplňující role. Nemocnice jsou klíčové v akutní fázi v období bezprostředně souvisejícím s úmrtím, kdy nabízí podporu rodinám přímo na místě. Poradny naopak zajišťují dlouhodobější doprovázení, často s větší intenzitou a s odstupem času, zejména po náhlých či tragických úmrtích.
Na péči o pozůstalé se podílejí stabilizační specialisté, poradci pro pozůstalé, psychologové, psychoterapeuti i zdravotně-sociální pracovníci. Vedle osobních setkání hrají důležitou roli také telefonické, písemné a online konzultace, které zvyšují dostupnost podpory pro lidi mimo velká města nebo pro ty, kteří se nemohou či nechtějí vracet na místa spojená se ztrátou.
Projekt potvrzuje principy, které shrnuje i Model péče a podpory pro pozůstalé, a totiž že kvalitní péče o pozůstalé funguje tehdy, když je dostupná ve správný čas a reaguje na konkrétní potřeby truchlících.
