Zahraniční stipendia v oboru dětské paliativní péče

Rozhovory s rodinami vážně nemocných dětí o cílech péče patří k nejnáročnějším situacím v dětské paliativní péči. Projekt zkoumá možnosti využití umělé inteligence a během zahraniční stáže v Center of Research Excellence in Paediatric Palliative Care při Queensland University of Technology (QUT) v Brisbane připraví návrh AI nástroje, který pomůže lépe zachytit důležité informace z těchto rozhovorů. Zahraniční zkušenosti přinese do českého prostředí prostřednictvím výzkumu, odborného článku a webináře.

Vážná nemoc nebo úmrtí blízkého dítěte zasahují i do školního života, přesto pedagogové často nemají dostatek podpory a nástrojů, jak děti a jejich rodiny citlivě provázet. Tři odborníci z Ostravské univerzity proto absolvují zahraniční stáž v organizaci zaměřené na dětskou paliativní a pozůstalostní péči a přenesou ověřené postupy do českého prostředí. Získané zkušenosti promění ve vzdělávací kurzy, webináře a praktické materiály pro pedagogy a další odborníky.

Sourozenci dětí s vážným onemocněním často prožívají strach, nejistotu a osamělost, přesto jejich potřeby bývají přehlíženy. Díky podpoře Nadace rodiny Vlčkových absolvuje zdravotní sestra facilitátorské školení v organizaci Growing Hope a odbornou stáž v Noah’s Ark Children’s Hospice, odkud přinese ověřené postupy do české praxe. Po návratu povede pilotní cyklus sedmi skupinových setkání pro děti ve věku 4–11 let. Ověří přínos této podpory pro děti a rodiny a vytvoří základ pro její širší využití v dětské paliativní péči v ČR.

Rodiny dětí s vážným onemocněním potřebují podporu už od chvíle, kdy zazní diagnóza, aby na náročnou léčbu nezůstávaly samy. Prostřednictvím zahraniční stáže české lékařky v kanadském centru Hospital for Sick Children vzniknou metodiky pro včasnou paliativní péči a využití metadonu v léčbě bolesti, které budou sdíleny s odborníky v ČR. Děti a jejich rodiny tak mohou získat podporu dříve, citlivěji a podle svých potřeb po celou dobu léčby.

Projekt přináší do dětské paliativní péče ergoterapii a neverbální psychoterapii, které v české praxi zatím chybí. Pomocí pohybu, hry a praktických aktivit pomáhají dětem lépe zvládat náročné situace a posilují jejich wellbeing. Inspiraci čerpáme z osvědčených modelů ve Velké Británii a připravujeme pilotní službu pro české prostředí.

Děti se závažným onemocněním i jejich blízcí často hledají způsoby, jak zmírnit fyzickou i psychickou zátěž spojenou s nemocí. Projekt rozvíjí využití komplementární terapie Qigong Tuina v dětské paliativní péči prostřednictvím dvouletého vzdělávání odborníka u Amaëla Ferranda. Tento přístup může přinášet úlevu dětem, rodičům i pečujícím profesionálům. Získané zkušenosti se budou dále šířit prostřednictvím stáží, kurzů a dalších vzdělávacích aktivit, aby byly tyto metody dostupnější i v České republice.

Lidé po ztrátě blízkého často hledají podporu, která je dostupná, citlivá a respektuje jejich vlastní cestu truchlením. Zahraniční stáž na Univerzitě v Edinburghu přináší zkušenosti s projektem My Grief My Way, online platformou, která provází pozůstalé vlastním tempem a opírá se o výzkumné poznatky i praxi. Získané zkušenosti jsou sdíleny prostřednictvím odborných přednášek pro zdravotníky, studenty i veřejnost a otevírají diskusi o přenosu tohoto přístupu do českého prostředí. Projekt tak rozvíjí pozůstalostní péči v ČR a vytváří základ pro budoucí adaptaci nové formy podpory pro truchlící rodiny.

Rozvoj perinatální paliativní péče na ostravské neonatologii stojí i na tom, že tým dobře rozumí své roli a umí se opřít o funkční zahraniční modely. Tato stáž proto přináší možnost zblízka sledovat práci podpůrně-paliativního týmu u kriticky nemocných novorozenců a promyslet, co z ní přenést do českého prostředí. Výstupy mají pomoci při budování týmu ve Fakultní nemocnici Ostrava a stát se oporou pro další vzdělávání zdravotníků i studentů.

Na neonatologii Fakultní nemocnice Ostrava má vzniknout podpůrně-paliativní tým a zahraniční stáž je jedním z kroků, jak mu dát pevný základ. Zdravotní sestra Miroslava Kachlová se zaměří na to, jak jsou role v podobných týmech rozdělené, jaké postupy fungují v péči o kriticky nemocné novorozence a kde bývají slabá místa systému. To nejcennější chce po návratu převést do konkrétních doporučení pro pracoviště a sdílet s kolegy i studenty zdravotnických oborů.

Britský Martin House Children’s Hospice se pro tuto stáž stává místem, kde lze zblízka pozorovat fungující systém dětské paliativní péče a jeho vazbu na nemocniční i následnou podporu. Zahraniční zkušenost pomůže Kristýně lépe uchopit roli podpůrné péče u dětí se závažným onemocněním a společně s kolegyní ji převést do jihočeského prostředí. Výstupem bude také sdílení na pracovištích a konferencích, aby se dobrá praxe šířila dál mezi českými odborníky.

Stáž v britském Martin House Children’s Hospice přinese hlubší porozumění tomu, jak může fungovat podpůrná a paliativní péče v návaznosti na neonatologii. Tereza zde uvidí zavedený systém práce s dětmi i jejich rodinami a získané zkušenosti po návratu představí kolegům napříč jihočeskými pracovišti. Projekt tak posílí odbornou debatu v regionu a nabídne konkrétní inspiraci pro lepší provázání neonatologické a paliativní péče v českém prostředí.

Jak může příroda pomáhat v čase těžké nemoci a loučení? Na to hledá odpověď stáž v Outdoor Care Retreat při fakultní nemocnici v Oslu. Adam se seznámí s programem, který přesouvá část péče do klidného venkovního prostředí a nabízí dětem i jejich blízkým jiný rytmus, větší otevřenost a prostor pro oddech. Vedle účasti na terapeutických skupinách a rozhovorů s pacienty i odborníky si odveze konkrétní inspiraci pro rozvoj podobných přístupů v české paliativní péči.

Hra dokáže v těžké nemoci otevřít komunikaci, ulevit od napětí a vrátit dítěti i rodině alespoň kus běžnosti. Proto se Michaela vydává na cestu k roli herní specialistky, která je ve světě běžnou součástí multidisciplinárních týmů dětské paliativní péče. Stáž a další vzdělávání jí pomohou získat odborné dovednosti i podklady pro vznik metodologie herní práce, kterou bude možné přenášet do české praxe a sdílet s dalšími odborníky.

Arte a dramaterapie dávají prostor tam, kde slova nestačí – a právě to chce psycholožka Roksana Táborská dál rozvíjet. Ve stipendijním projektu se vzdělává v neverbálních terapeutických přístupech, které mohou v období loučení, ztráty a truchlení pomoci dětem i dospělým vyjádřit emoce, vytvořit společnou vzpomínku a posílit vztahy. Zkušenosti chce využít v přímé práci s klienty i ve výzkumu a přenést je do české paliativní péče jako další citlivou formu podpory.

Virtuální realita už pomáhá dětem zvládat některé náročné výkony, v dětské paliativní péči ale zůstává téměř neprozkoumaná. Tento projekt proto otevírá výzkumnou cestu, která sleduje, zda může VR zmírňovat úzkost a další obtěžující symptomy u dětí se závažnou diagnózou. Pokud se její přínos potvrdí, přinese české praxi nový nástroj a podložené poznatky pro zavádění inovativních postupů do péče.

Měsíční stáž v dětském paliativním týmu PANDA ve washingtonské nemocnici Children’s National Hospital nabídne studentce medicíny Alexandře přímou zkušenost se špičkovou péčí v jednom z nejlépe hodnocených center v USA. Uvidí, jak tým pracuje s pacienty i rodinami, jak komunikuje a jaké přístupy považuje za standard. Poznatky pak promění v odborný článek a přednášky pro mediky, aby se dobrá praxe dostávala mezi budoucí české lékaře dříve a s větší jistotou.

Péče o dětské uprchlíky se závažným onemocněním vyžaduje citlivost ke kulturním rozdílům, traumatu i jazykovým bariérám – a právě na to se projekt soustředí. Psycholožka Barbora Nebáznivá z Fakultní nemocnice Motol propojí rešerši, zahraniční stáž i pilotní ověření doporučení pro práci s rodinami zasaženými válkou. Výsledkem budou praktická guidelines, která se budou dále testovat v praxi a odborný článek, které pomohou českým týmům lépe reagovat na potřeby rodin přicházejících z odlišného prostředí.

Dvouměsíční pobyt ve St. Jude Children’s Research Hospital v Memphisu nabídne lékařce a výzkumnici Kateřině Trkové intenzivní kontakt se světově špičkovou dětskou onkologií i podpůrnou péčí. Pod vedením zkušených odborníků si prohloubí znalosti evidence-based přístupů v dětské neuroonkologii a uvidí, jak lze paliativní principy zapojit včas a přirozeně. To, co se naučí, chce přenést na Kliniku dětské hematologie a onkologie Fakultní nemocnice Motol a dál sdílet v české odborné komunitě.

Praktická stáž v Tabitha Pediatric Hospice House umožní medičce nahlédnout do zařízení, kde se pod jednou střechou potkává péče na konci života, odlehčovací pobyty, tranzitní i denní program. Právě tato šíře služeb je pro české prostředí cennou inspirací. Zkušenosti z každodenního provozu chce po návratu využít při rozvoji dětské hospicové péče a popularizovat je mezi studenty a mladými lidmi, pro které je tento obor zatím málo viditelný.

Dětský psychiatr Adam Mrkvička z Fakultní nemocnice Motol se zaměřuje na to, jak udělat z psychiatrické podpory běžnou součást dětské paliativní péče. Díky zahraniční stáži získá inspiraci pro screening psychického stavu, psychoedukaci personálu i práci s dětskými pacienty, u nichž se vedle somatické zátěže objevují i psychické potíže. Zkušenosti chce převést do článku, metodiky nebo přednášky a využít je ve FN Motol i v širší české odborné komunitě.

Týdenní pobyt v institutu The Dougy Center v Oregonu nabídne studentce pedagogiky Editě Kleinové přímý vhled do práce s truchlícími dětmi a rodinami na pracovišti, které je v tomto oboru světovou autoritou. Vedle teorie si odveze i konkrétní postupy, jak bezpečně otevírat téma ztráty, vést podpůrné skupiny a pracovat s dětským truchlením. Získané poznatky využije ve své diplomové práci i v budoucím profesním směřování a přinese je do českého prostředí pozůstalostní a paliativní péče.

Hledání nových cest, jak pracovat s emocemi, bolestí a ztrátou, vede sociální pracovnici a krizovou interventku Sáru Balabánovou ke studiu tanečně pohybové terapie a pohybového jazyka Gaga. Obě metody jsou využitelné i u neverbálních pacientů a otevírají možnosti podpory dětí i žen po perinatální ztrátě. Stipendium jí umožní položit první pevný základ pro jejich budoucí využití v paliativní péči a přinést do českého prostředí citlivé nástroje, které obohatí péči i psychohygienu zdravotníků.

V Liverpoolu se lékařka Veronika Bezděková z Fakultní nemocnice Olomouc ponoří do fungování dětského paliativního týmu v nemocnici Alder Hey i lůžkového hospice Claire House. Zaměří se hlavně na to, jak se plánuje propuštění dítěte domů nebo do hospice a jak navazuje koordinovaná podpora po odchodu z nemocnice. Zkušenosti z prostředí, kde je dětská paliativní péče pevnou součástí systému, přenese do české praxe a představí je kolegům formou odborného webináře.

Rehabilitace je pro děti s onkologickým onemocněním často klíčová, přesto není v Česku dostupná rovnoměrně ani systémově. Projekt RehaSíť dětské onkologie proto mapuje potřeby pacientů i odborníků a ve spolupráci s centrem Princess Máxima v Utrechtu hledá, jak péči lépe uspořádat. Výstupem má být strategie rehabilitační sítě a návrh vzdělávání pro odborníky, aby se osvědčené postupy dostávaly rychleji do české praxe.

Dětské centrum Chocerady chce při rozvoji paliativní péče stavět na tom, co už roky dobře funguje v Británii. Projekt proto propojuje centrum s organizací Together for Short Lives a dalšími pracovišti, kde lze vidět zavedené modely péče, administrace i regionální spolupráce v praxi. Stáže, síťování a účast na mezinárodní konferenci mají přinést konkrétní know-how pro další rozvoj centra a zároveň posílit informovanost českých pediatrů o službách dostupných pro děti v regionu.

Přechod dětského pacienta do dospívání a dospělosti otevírá nové otázky – kdo rozhoduje, jak mluvit o léčbě a jak zapojit samotného mladého člověka. Lékařka Silvia Dobránska se proto ve St. Jude Children’s Research Hospital zaměří na evidence-based přístupy k tranzici a rozhodování v závěru života. Vedle využití v klinické praxi chce připravit podpůrný dokument pro mladé pacienty a sdílet poznatky s českou odbornou komunitou, která toto téma teprve více otevírá.

V barcelonské nemocnici Sant Joan de Déu bude zdravotní sestra Nela sledovat, jak dětský paliativní tým pracuje s ranami, žilními vstupy i náročnou komunikací u umírajících dětí. Vedle klinických poznatků naváže spolupráci s tamním týmem a získá zpětnou vazbu k připravovanému praktickému manuálu pro zdravotníky. Ten má po návratu sloužit jako srozumitelná opora pro české kolegy, kteří se v terénu ocitnou v náročné situaci a potřebují rychlou orientaci i jistotu v postupu.