Dobročinnou organizaci nebo téma, které vás oslovuje, nemusíte podpořit jen finančně. Osvěta a šíření myšlenky je také jedna z důležitých součástí filantropie. To ví i paní Lenka Formánková, která před vánočními svátky uspořádala sbírku, jejíž výtěžek 64 450 korun prostřednictvím Nadace věnovala na rozvoj péče o vážně nemocné děti a jejich rodiny.
Oslovila Nadaci a založila sbírku na Darujme.cz. O sbírce dala vědět přátelům a známým, zveřejnila odkaz na sociálních médiích. Mluvila s lidmi ze svého okolí a klienty ve svém kosmetickém studiu. Jak říká, spousta lidí o tématu a problematice vážně nemocných dětí vůbec nic neví: „Mám pocit, že lidé nechtějí připustit, že rodiny, které řeší tak vážné starosti jako je péče o vážně nemocné dítě, mezi námi žijí. Podvědomě se o tom brání přemýšlet, vytěsňují to,“ říká.
Paní Formánková v tomto směru dělala osvětu, seznamovala lidi s problematikou péče o vážně nemocné děti, s posláním a prací Nadace a s úmysly, které má Nadace s usedlostí Cibulka a s konceptem fungování budoucího hospice. Spolu se svým manželem věnovali do sbírky vklad 20 tis korun. Kromě peněz ale investovala paní Formánková spoustu svého času a energie, povídala si s lidmi, vysvětlovala. Své vlastní přesvědčení, že vážně nemocné děti a jejich rodiny si zaslouží pozornost a pomoc, šířila dál. „Myslím, že čím víc lidí se s tématem seznámí, čím víc lidí to bude vědět, tím lépe. Mohou o tom pak zase vyprávět dalším, a tak se myšlenka šíří dál. Každý nemá na to, aby daroval velkou částku, může ale přispět tím, že s problematikou seznámí další.“
Říká, že lidé, kteří už měli s péčí o vážně nemocné děti vlastní zkušenost nebo zkušenost ze svého okolí, reagovali okamžitě a do sbírky přispěli. Paní Formánková vypráví, že její rodině hodně pomohla hospicová péče o seniory, když už se o svého blízkého nemohli dostatečně postarat doma. Situaci, kdy má rodina vážně nemocné dítě, vnímá jako úplně nejhorší, a pomoc jako o to důležitější a potřebnější.
Nedávno vyrazila paní Formánková s lidmi, kteří se k její sbírce připojili a přispěli a s členy týmu Nadace na Cibulku. Měli možnost projít si usedlost a podívat se do míst, kde za pár let bude stát hospic a kde budou mít rodiny možnost načerpat síly při odlehčovacích pobytech. Jedna z dárkyň říká: „Rozhodla jsem se podpořit Nadaci, protože se mi líbí ta myšlenka, má hluboký smysl.”
Děkujeme všem a především paní Lence za jejich zájem o osudy rodin vážně nemocných dětí a za jejich podporu.
Pokud vás při čtení tohoto textu napadlo, že i Vy byste se rádi zapojili a uspořádali vlastní sbírku, obraťte se prosím na kolegyně z oddělení fundraisingu.
Autor: Míša Šimková