14

září
2021

Začíná architektonická soutěž na novou podobu usedlosti Cibulka

Nadace rodiny Vlčkových vyhlašuje soutěžní workshop pro architekty, na jehož základě za pomoci odborné poroty složené z odborníků na architekturu, krajinu, zdravotnictví a sociální péči vybere budoucí podobu usedlosti Cibulka. Tento historický objekt v pražských Košířích, který nadace koupila ve zchátralém stavu, kompletně zrekonstruuje. Podle vítězného architektonického návrhu v objektu usedlosti bude v příštích pěti letech nadace pracovat na budování Střediska dětské paliativní péče s dětským lůžkovým hospicem.

Porota soutěžního workshopu je složena z pěti nezávislých členů a tří zástupců Nadace rodiny Vlčkových. V porotě jsou tito odborníci: architekt Roman Brychta, architekt Petr Stolín, krajinářská architektka Markéta Veličková, vedoucí lékařka dětského podpůrného týmu, pediatr a dětský onkolog Lucie Hrdličková z Kliniky dětské hematologie a onkologie 2. LF UK a FN Motol, Matěj Lejsal, ředitel Domova Sue Ryder, ředitelka Nadace rodiny Vlčkových Ivana Plechatá a zakladatelé Nadace rodiny Vlčkových Katarína a Ondřej Vlčkovi.

Dvoufázová neanonymní soutěž s dialogem s porotou začíná veřejným vyhlášením dne 14. září 2021. Architekti se do soutěže mohou zapojit tím, že do 4. října pošlou své portfolio na adresu archisoutez@novacibulka.cz. Výsledný projekt by měl být známý nejpozději během února 2022. Podrobnější dokumenty k soutěži, které zahrnují i detailnější harmonogram, jsou veřejně dostupné na webu Nadace rodiny Vlčkových.

Informace a dokumenty ke stažení

Nejedná se pouze o záchranu historické památky, ale zároveň o přizpůsobení celého objektu tak, aby splňoval všechny požadavky pro provoz špičkového zdravotnického zařízení s lůžkovými i ambulantními službami pro děti se závažným onemocněním, u kterých je vysoké riziko, že se nedožijí dospělého věku. Středisko bude vybavené nejen k podpoře nemocných dětí, ale i jejich nejbližších. Zároveň bude část objektu sloužit také veřejnosti ve formě kavárny, klubovny či společenské místnosti, kde by mohly probíhat vzdělávací, společenské či kulturní programy přirozeně propojující okolní komunitu a rodiny nemocných dětí, které často po mnoho let žijí ve velké společenské izolaci.

(Úvodní foto © Martin Salajka)